pro webové stránky Věcí veřejných – květen 2010

Výroba tepla má v České republice určena svá přesná pravidla, cena je regulována Energetickým regulačním úřadem, hlídána Státní energetickou inspekcí a vše je řízeno Ministerstvem průmyslu a obchodu. Přesto si výrobci tepla, teplárny a výtopny, dělají mnohdy co chtějí. Proč?

Výroba tepla je věcí veřejného zájmu, jak hovoří Energetický zákon. Výrobce tepla dostane licenci a musí se podřídit pravidlům, která určuje legislativa. Jedno z pravidel je i takové, že do ceny tepla se mohou promítnout jen specifické a oprávněné náklady. A tak se teplárny snaží. U firem svých vlastníků a jiných spřátelených společností objednávají různé služby, pronájmy zařízení, topné oleje, opravy, údržbu  a další věci, aby vytvořili pokud možno co největší množství takových, do kalkulace tepla, uznatelných nákladů. Výsledek je zřejmý. Teplárny hospodaří se ztrátou, v lepším případě se ziskem blízko nuly, mateřské a spřátelené firmy bohatnou, spotřebitel zaplatí za teplo tolik, že se nestačí ani divit a teplárny tvrdí, že teplo nemůže být levnější, protože by byly ve ztrátě.

Státní úředníci si vzájemně přehazují stížnosti spotřebitelů jako horký brambor, a když už mají na stole oprávněnou stížnost, tak stěžovatele upozorní na nedostatečnou legislativu. A v zákonodárném sboru, světe div se, se veškeré návrhy na zpřísnění regulace a kontroly činností tepláren, rozplynou v pozměňovacích návrzích druhého čtení. Včetně návrhů od politiků, jejichž strany nyní před volbami navrhují posílení pravomocí a vytvoření kontrolního energetického superúřadu. A to jen proto, že průzkumy veřejného mínění ukázaly, že „obyčejný“ občan je už vážně dost naštvaný kvůli cenám energií, které musí platit.

Zkušenosti z některých regionů z posledních několika let však ukazují, že bojovat proti silné teplárenské lobby je možné. Díky aktivitě zástupců spotřebitelů z řad bytových družstev a dalších spotřebitelů v Liberci se podařilo dosáhnout dříve nemožného. Liberecká Teplárna pod tíhou soudní žaloby přistoupila na dohodu a všem libereckým spotřebitelům vrátila peníze za neoprávněně účtované teplo a teplou vodu v roce 2008.  Díky aktivitě členů občanského sdružení na ochranu spotřebitelů tepla, které vystupuje pod názvem DOST! vrátila liberecká teplárna v součtu přes 12 milionů korun zpět na účty odběratelů, včetně jednotlivých domácností. Občanské sdružení nyní rozšiřuje své působení po celé České republice, aby se mohlo stát rychle kvalitním protipólem silného teplárenského sdružení a partnerem pro zainteresované státní instituce, které připomínají spíše fan kluby teplárenských a dalších energetických společností, namísto plnění své zákonné role ochrany spotřebitele, který bude vždy tou slabší stranou vzájemného smluvního vztahu.

Petr Černý
Autor článku je předsedou Občanského sdružení DOST! a předsedou představenstva Stavebního bytového družstva Sever v Liberci
Je trojkou na kandidátce Věcí veřejných v Libereckém kraji

Není žádným tajemstvím, že úroveň čerpání z dotačních programů EU je v České republice, bohužel naprosto žalostné. Už méně známá je však skutečnost, že za to nemůže žádný „zlý“ bruselský úředník, ale výhradně česká byrokracie.

Příkladem, na kterém bych toto tvrzení rád demonstroval, jsou projekty integrovaného plánu rozvoje měst. Pro ty, kteří neznají principy tohoto dotačního titulu jen stručné vysvětlení. V téměř třiceti městech České republiky byly vytipovány problémové lokality, zpravidla sídliště, do kterých by se v následujících třech letech investovaly nemalé prostředky na zlepšení života v těchto lokalitách. Peníze směřují jednak do samotných domů na zkvalitnění bydlení v nich, například na sanaci objektů, výměnu výtahů, oken, zateplení apod., jednak do zlepšení stavu okolí těchto domů, budování dostatečného objemu parkovacích míst, zelených ploch, odpočinkových zón včetně dětských hřišť. Čerpání dotací pro oba směry tohoto programu je vzájemně podmíněné.

Zástupci dotčených měst proto začali komunikovat s majiteli a správci bytového fondu v příslušných lokalitách s cílem dotace získat a efektivně využít. Ale už při zpracování žádostí o získání dotací z tohoto programu se objevily problémy. Uvedu jeden příklad za všechny. Bytové družstvo jako právnická osoba, které je žadatelem o dotaci na rekonstrukci domu, ve kterém jsou podle zákona o vlastnictví bytů některé bytové jednotky převedeny do vlastnictví bývalých členů družstva, předloží k odsouhlasení vlastníkům záměr provést rekonstrukci domu. Podle předmětného zákona postačuje k provedení takové rekonstrukce souhlas tří čtvrtin všech vlastníků bytů. Ministerstvo pro místní rozvoj však pro přijetí dotace požaduje souhlas všech vlastníků bytů.

Výsledek takového požadavku je zřejmý. Jen v malém množství případů je možné takový souhlas zajistit, s rostoucím počtem bytových jednotek v příslušném domě je to složitější. Někteří jsou trvale nedostupní, jinde probíhají dědická řízení nebo v nějakém domě prostě jeden vlastník s přijetím dotace a provedením rekonstrukce domu nesouhlasí. Podle ministerstva tak znemožňuje přijetí dotace celému domu, což je slušně řečeno absurdní.Pokud jeden z vlastníků nesouhlasí, mohla by se částka dotace krátit o výši rovnající se spoluvlastnickému podílu tohoto vlastníka, aniž by tento vlastník zasahoval do práv a oprávněných zájmů ostatních bydlících v domě, kteří chtějí dům s využitím výhodné dotace opravit. Jenže o takovém řešení nechce ministerstvo ani slyšet. Nesouhlasí všichni? Máte smůlu. Na dotaci si nechte zajít chuť.

Na závěr tedy zbývá odpovědět otázku, proč si sami úředníci vytvářejí pravidla pro co nejtěžší čerpání dotací z EU. Odpověď je jednoduchá: potřebují vytvořit dojem vlastní nepostradatelnosti. Jaký je výsledek? Čerpání dotací z EU je v České republice žalostné. Až se zase v novinách dočtu, že Češi neumějí čerpat dotace, víte, kam dotyčného novináře pošlu…? Na ministerstvo.

 Petr Černý

Autor článku je předsedou představenstva Stavebního bytového družstva Sever v Liberci

Je trojkou na kandidátce Věcí veřejných v Libereckém kraji

Uzavírat jakoukoliv smlouvu, kterou Vám předloží Teplárna, nemusíte.  Členové Sdružení DOST! mají k dispozici stanovisko Energetického regulačního úřadu, ve kterém se jednoznačně uvádí, že v případě sporu o podobu uzavřené smlouvy je právě ERÚ tím, kdo rozhoduje o podobě této smlouvy.

Představa Tepláren je zpravidla taková, že do obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy, navrhnou takovou právní úpravu vztahu, která umožní jednostranně, bez souhlasu druhé strany, tedy odběratele, kdykoliv zvyšovat cenu tepelné energie. V lepším případě je tento postup vázán na změnu cen paliv na trhu a podobně.

Průběh sporu libereckých odběratelů CZT s Teplárnou Liberec jednoznačně ukázal, že ani Energetický regulační úřad nepodporuje tuto možnost jednostranné úpravy smlouvy, samozřejmě pouze v případě, že s touto praktikou nevyjádří odběratel souhlas podpisem takové smlouvy. V případě sporu se totiž ERÚ kloní k názoru, že jakákoliv změna smlouvy o dodávce tepla a teplé vody musí být odsouhlasena oběma smluvními stranami, včetně změn obchodních podmínek. To se týká i změn v ceně tepla a teplé vody.

Sdružení DOST! tedy varuje všechny odběratele před unáhleným podpisem jakékoliv smlouvy o dodávce tepla, ve které by byla zakotvena možnost jednostranné změny smlouvy či obchodních podmínek včetně změny ceny ze strany teplárny.

Odběratel má totiž právo jakoukoliv část návrhu smlouvy připomínkovat a činit protinávrhy. V případě, že nedojde k dohodě, rozhoduje o podobě smlouvy o dodávce tepla a teplé vody Energetický regulační úřad. Ten je zároveň povinen upravit smluvní vztahy mezi teplárnou a odběratelem do doby, než dojde k dohodě o podpisu smlouvy. V žádném případě nemůže dojít k přerušení dodávky tepla a teplé vody, byť tímto krokem teplárny často vyhrožují a podpis smlouvy s nevýhodnými podmínkami si tak vynucují. U neinformovaných odběratelů se jim to i nezřídka daří.

Členové našeho sdružení se na nás mohou kdykoliv obrátit s žádostí o konzultaci a pomoc v otázkách smluvních vztahů s teplárnami.

Bc. Petr Černý

předseda sdružení DOST!

Vážený pane předsedo, po delší době se opět setkáváme u rozhovoru pro Zpravodaj Severu, poprvé v roce 2010. Nezbývá než se nezeptat na Vaše stručné hodnocení minulého roku. Jaký byl z pohledu družstva?Hodnotím jej jako úspěšný. Mám-li hovořit o loňském roce, tak musím zmínit hned tři věci. Zaprvé náš úspěch ve sporu s libereckou Teplárnou, který skončil vrácením části zaplacených peněz za teplo a teplou vodu za rok 2008 všem zákazníkům Teplárny v Liberci. Dále bych chtěl zmínit náš úspěch v čerpání dotací z programu Nový panel a v neposlední řadě bych vyzdvihl naše aktivity v oblasti žádostí o dotace z programu Zelená úsporám, který se loni v září otevřel i pro panelové bytové domy, a také program IPRM pro sídliště Rochlice.Pojďme se podrobněji pobavit o těch věcech, které jste uvedl. Spor družstva a dalších odběratelů tepla sledovala a sleduje už celá republika…Ve sporu s Teplárnou Liberec bylo a je naším cílem zajistit účinnou ochranu spotřebitelů tepla a teplé vody v domech, které spravujeme, před jednostranným diktátem Teplárny. Ta měla ještě před dvěma lety snahu jednostranně určovat bez našeho souhlasu nejen cenu tepla, ale také další smluvní podmínky. Ukázalo se, že když vynaložíme doslova mravenčí úsilí a využijeme všech dostupných prostředků, jsme schopni čelit i tak kapitálově silným společnostem, jako jsou vlastníci tepláren v České republice. Čelíme i nepřízni státních orgánů, které mnohdy připomínají spíše fankluby těchto teplárenských společností.

Jak se povedlo, že Teplárna v Liberci vrátila všem odběratelům v Liberci miliony korun zpět?

V tom sporu šlo o navýšení ceny tepla a teplé vody v roce 2008. My jsme od samého začátku tvrdili, že Teplárna porušila podmínky kupní smlouvy a navýšení ceny uplatnila v rozporu se smlouvou. Po několika měsíčním dopisování s Energetickým regulačním úřadem, jehož úředníci neměli absolutně zájem chránit zájmy spotřebitele, nám došla trpělivost a jménem družstva jsme podali žalobu. Protože bylo zřejmé, že Teplárna by neměla u soudu šanci, přistoupila na náš návrh vyrovnání a postupně vrátila cenu tepla na úroveň roku 2007. Cena roku 2007 tak platila až do konce září 2008. Podle zákona musí mít všichni odběratelé stejnou cenu, takže peníze vracela všem odběratelům, nejenom družstvu. Díky aktivitě SBD Sever a dalších nadšenců tak ušetřili všichni. Jak bude vztah s Teplárnou pokračovat dál? Dnes už víme, že kdybychom nevyvíjeli takovou aktivitu ve vztahu k liberecké Teplárně, byla by cena tepla v Liberci už nad hranicí 900 Kč/GJ, jak je tomu už v některých lokalitách, kde se odběratelé tak aktivně nebránili. Zatímco před dvěma třemi lety byla cena v Liberci jednou z nejvyšších v republice, dnes už je v desítkách lokalit cena vyšší. Přesto nemůžeme být se současným stavem spokojeni, 650 Kč/GJ  ve dvousložkovém systému ceny je pro nás příliš. Upozorňujeme Teplárnu na to, že tato cenová úroveň není dlouhodobě udržitelná a vyvolává poptávku po hledání alternativních zdrojů vytápění. Odpojování od Teplárny však zatím úspěšně brání Statutární město Liberec, které zamítá žádosti o umístění plynovodních přípojek na svých pozemcích, jako se to například stalo v případě žádosti v lokalitě ul. Franklinova. Takový postoj města vůči vlastním občanům je skandální, nové způsoby vytápění jsou nejen levnější, ale také ekologičtější než spalování mazutu Teplárnou.  Jaká jsou možná řešení této neradostné situace?My jsme velmi brzy pochopili, že naše lokální problémy vycházejí ze špatně nastavené legislativy, špatně fungujících kontrolních mechanismů státních orgánů a silné teplárenské lobby. Proto jsme se rozhodli přenést aktivity regionálního sdružení Teplo za 399,90 Kč na celostátní úroveň a založit občanské sdružení DOST!. Předpokládáme, že po získání početné členské základny a finančních prostředků budeme schopni účinně čelit tlaku teplárenské lobby a lépe působit na státní orgány i zákonodárce s cílem udělat v cenách tepla a teplé vody pořádek. Nezbývá než si přát, aby Vaše aktivity byly v tomto směru úspěšné. Ale pojďme i k dalším tématům, které jste zmínil, a to je téma dotací…V loňském roce se nám podařilo získat dotace na dvě velké investiční akce v ulici Pazderkova z programu Nový Panel. Od září loňského roku se pak otevřel dotační program Zelená úsporám i pro panelové domy. V současné době máme úspěšně registrováno 5 žádostí o dotaci Zelená úsporám, 4 žádosti na družstevní domy, 1 žádost na společenství vlastníků, kde družstvo vykonává funkci pověřeného vlastníka. Díky atraktivitě této dotace počítáme s podáním dalších žádostí i letos.V čem spočívá atraktivita této dotace?         Po delším čase o se opět objevila forma přímé dotace, tj. okamžitý návrat určitého procenta vložených nákladů po realizaci akce. V režimu blokové výjimky se jedná až o 40% dotaci vložených nákladů, v režimu „de minimis“, který je vhodný pro menší společenství, je dotace určena výší 200 000,-EUR, což v některých případech může být velmi zajímavé, vzhledem k celkovým nákladům. Protože je tato dotace časově omezena, očekáváme letos zvýšený zájem našich družstevníků i vlastníků o využití této formy dotace, která se pravděpodobně již nebude opakovat.V úvodu rozhovoru jste zmínil i program IPRM…Ano. Podobně atraktivní je i dotace z projektu IPRM. Ta se však v Liberci týká jen sídliště Rochlice a pravidla jsou nastavena bohužel tak, že získání dotace je vázáno na 100% souhlas vlastníků jednotek v předmětném domě. To v případě Zelené úsporám postačuje tříčtvrtinový souhlas vlastníků a celkově lze říci, že administrativa dotace Zelená úsporám je jednodušší. Na druhou stranu, je to stále velmi složitá věc, zejména pokud jde o absenci relevantních podrobných informací, které jako velký žadatel potřebujeme. Nicméně naší prioritou je kvalitní a zároveň levné bydlení, takže jsme připraveni veškeré to papírování přetrpět a pro naše klienty dotace zajistit. Pokud se nám bude u zelené dotace dařit jako s programem Panel, bude to fajn.Za redakci Zpravodaje Severu přejeme, ať se věci daří a děkujeme za rozhovor.                                                                                                           Za redakci Přemek Škoda