Nejen koupě nových domů či opravy a rekonstrukce bytů , ale dnes i stále větší množství  nákupů spotřebního zboží bylo nakoupeno na úvěr. Dle zveřejněných informací vzrostly dluhy domácností v loňském roce o 77,5 miliardy korun a celkem tak domácnosti dlužili ke konci loňského roku bankám neuvěřitelných 315 miliard korun. Za první pololetí roku 2005 se toto číslo ještě zvýšilo na 350 miliard korun.

Češi tak kopírují západní trendy, kde je život na dluh velmi moderní záležitostí. To je naprosto v pořádku. Problém nastává v okamžiku, kdy dlužník neodhadne zcela své schopnosti splácet dluhy, nebo se proti nesplácení nepojistí a při náhlé změně svých finančních možností pak není schopen svým závazkům dostát. Takové situace končí bohužel exekucí, tedy zabavováním veškerého majetku dlužníka, a to až do výše dluhu. K celkové výši dluhu je nutné také přičíst úroky za včasné neplacení a kompletní náklady exekuce, takže se celá věc může ještě značně prodražit.

Exekutoři již hlásí další nárůsty případů. Zatímco v roce 2001 bylo vedeno něco přes 4.300 exekučních řízení, v roce 2004 to bylo již více jak 155.000 exekucí. Přes 30.000 případů bylo již ukončeno. I v budoucím období se očekává další nárůst, a to mezi 10% až 20% za rok.

Mnoho domácností, má-li nějaké finanční problémy, často sáhne k takovému řešení, že sice zaplatí splátku své půjčky, ale nezaplatí nájem. Dlužník nájemného si říká, že později nájem doplatí, ale zpravidla dluhy dále rostou. Je třeba mít také na zřeteli, že dluh na nájemném je opravdu hodně drahou „půjčkou“, vždyť poplatky z prodlení činí dle vládního nařízení 2,5 promile z hodnoty dluhu denně, tedy více než 90% za rok! Za rok neplacení se dluh téměř zdvojnásobí a zároveň takému dlužníkovi hrozí reálná možnost soudní výpovědi.

Vyhráno nemají ani vlastníci bytů. V jejich případech sice není úrok z prodlení tak vysoký jako v případě nájemců bytů, ale v případě nezaplacených dluhů se předmětem exekuce stává přímo nemovitost ve vlastnictví dlužníka. Byt je prodán v nařízené dražbě a z jejího výnosu je dluh uhrazen. A nemusí se nutně jednat jen o dluhy spojené s užíváním bytu. Vlastník může přijít o svůj byt, přestože dluhy, které mu vznikly, s jeho užíváním nesouvisely a dlužil například za nákup domácího kina.

Co říci závěrem? Snad jen to, že by si každý, kdo si půjčuje peníze, měl před jejich zapůjčením v klidu rozmyslet a zvážit své celkové možnosti svůj dluh splácet, vzít v úvahu všechna možná rizika a každopádně se proti těmto rizikům pojistit. V takovém případě není třeba se půjček bát, protože v současné situaci stále platí, že vzít si půjčku nebo čerpat úvěr je dnes mimořádně výhodné.

Petr Černý – Mimořádné vydání Zpravodaje Severu ke 40. výročí založení SBD Sever – jaro 2006